Milá ženo, milí muži,
čas mých netradičních každoročních zamyšlení se opět přiblížil.
Letošní rok byl pro mě jednou obrovskou transformací, přišlo mnoho „AHA“ efektů, uvědomění a pochopení mnoha věcí, o kterých vím, ale najednou je člověk pochopí do hloubky Duše, do hloubky každé buňky. Dovolila jsem si mnoho netradičních zážitků, nových poznání. Přišlo ke mně množství lidí ve fyzické podobě, kteří obohatili můj život, nebo ho změnili či přenastavili a jsem za ně všechny moc vděčná. I v rovině energetické jsem poznala nové věci. Ale co je asi nejzásadnější se odehrálo v rovině víry. To, co teď napíši je pro mnoho lidí neuchopitelné a nepochopitelné /stejně jako někdy já samaJ/, a i já bych před několika lety nechápala. Poznala jsem svou Máří Magdalénu, poznala jsem Ježíše a dotkla jsem se Boha. Mám své Duchovního učitele a má cesta se odvíjí poměrně intenzivně i v této oblasti… a díky Bohu za to. V některém zamyšlení v minulých letech jsem psala, jak je víra důležitá, ať je to cokoli…i kdyby „jen víra sám v sebe“. Když tedy nyní říkám, že věřím v Boha…tak Co, nebo Kdo to vlastně je? Nyní už vím, že je to vše, co je okolo nás i v nás. Pro někoho je to Vesmír, vyšší já, Láska, energie co nás ovlivňuje, pro někoho Ježíš, pro jiného Alláh….ale pořád je to to jedno. Je to Světlo, které září na naši cestu, je to síla, která ovlivňuje naše životy, je to Ten, s kým v Duchu rozmlouváme, je to příroda a jsme to i my sami. Bůh je součástí všeho a my jsme součástí Boha. Jedno bez druhého není. Vše je propojeno. Když jsi s Ním a ON se Tě dotkne, tak je najednou ve Tvé mysli ticho, prázdno, nic…ale takové vlastně plné prázdno, bez-časí, bez-prostoru, vše co začíná i končí v témže místě, je to dotek nekonečnosti Božské Lásky. Ty okamžiky takovýchto setkání jsou nepopsatelné v lidské řeči, ty se musí zažít a prožít. Možná slovy nejblíže je to Ve-smírná Dokonalost Božské Blaženosti. Když tento pocit jednou prožijete, tak ho chcete znova a znova.. a snažíte se tak dlouho, až ta Blaženost vstoupí do vašich běžných dnů… v radosti a spokojenosti je jednoduché žít Blaženost, ale když jsou zrovna dny těžké nebo smutné je to těžší, i tak se dá Blaženost zažít v této emoci a je to tak v pořádku.
Jedno staré indiánské přísloví moc hezky vystihuje to, co jsem výše popsala: „Žádáš-li o něco Boha, obrať se sám k sobě“.
Do roku 2017 Ti z celého srdce přeji Požehnanou Ve-smírnou Dokonalost Božské Blaženosti
S Láskou Helča
P.S. v létě jsem si dovolila zažít nepoznané a nafotila odvážné fotky, jedna z nich je i s mým záměrem neobvyklým PF…