Vítejte na stránkách věnovaných ženám, ženskému rozvoji...
Všechno co dělám, dělám s radostí a láskou....pojďte se radovat se mnou....
Co zde najdete?
Rozhodně věci, kterým se velmi ráda věnuji. Věci, které jsem objevila na své cestě životem. Pokud tedy hledáte /zejména ženy/ samy sebe, nevíte jak dál, máte pocit, že stojíte někde jinde, než by jste chtěly být....hledáte cestu sama k sobě, svému ženství...pak jste tu správně. I já jsem stála na rozcestí a hledala. Život mi svými nenáhodami do cesty postavil mnoho zajímavých žen, od kterých se stále učím, ale již mohu jejich i své zkušenosti předávat dál....Působím v Kolíně a okolí a pokud se někdy potkáme tak se velmi těším na společně prožité okamžiky.
Novoroční zamyšlení
Moji milí.
V tomto krásném svátečním období většina z nás bilancuje. Probíráme vše, co nás potkalo, co nechat v roce starém. V temnotě odevzdat tak, abychom do roku dalšího vstoupili očištěni a odlehčeni. Uvolněný prostor pak můžeme za-plnit tím co nám život přivane. A on přivane.
Již několik let píši svá zamyšlení, někdy s poselstvím…jindy pak jako inspiraci ostatním. Často se mi děje, že již od září vím, co v mém mezisvátečním zamyšlení bude. Letos inspirace tak nějak vyčkávala do posledních okamžiků… se slunovratem další sestup do temnoty… a od-pouštění, bolest, smutek, pláč a mnoho AHA, které jsou jedněmi z nejdůležitějších… s tím vším se však dostavuje nádherný pocit SMÍŘENÍ. Pocit klidu, míru, Lásky, Jednoty. Těžko popsat nepopsatelné. Velmi intenzivně na sobě pracuji a vždy když si myslím, že hlouběji už to nejde, tak se ukáže že jde. Hluboká vděčnost, za vše tvrdé, co mě kdy potkalo.
Na Štědrý den jsem v košíčku se svíčkou, jako tradičně, roznášela Betlémské světýlko. Je symbolem zrození Ježíše. Je, stejně jako Ježíš, symbolem světla a lásky uvnitř nás. Občas někdo přidal větu… když Ty jsi světýlko i bez toho košíčku… a k tomu chci říci… KAŽDÝ Z NÁS JE SVĚTÝLKO… každý z nás má možnost rozhodnout se, jak hodně bude svítit pro sebe i pro ostatní. Opravdu KAŽDÝ má v sobě to krásné, zářící a láskyplné. Od dětství vlastně přirozeně vždy věřím v to lepší, co každý v sobě má. Jsem taková nenapravitelná optimistka. Přitom k mým uším často doléhaly věty jak naivní a idealistická jsem. Nevadí mi to. Jsem za tu schopnost vidět světlé vděčná. Právě to činí můj život naplněný, spokojený a šťastný.
Nechť každý z nás svítí, jak umí. Nechť Ti, co neví, jsou osvětleni poznáním. Nechť Láska je všeobjímající a bezpodmínečná vždy a za všech okolností.

Požehnané dny v roce dalším, ze srdce přeji nám všem,
s Láskou Helča
Kéž%20je%20Tvůj%20život-page-001.jpg
Aktuality!
žžl%2019.3.-page-001.jpg
Document-page-001.jpg
únor20-page-001.jpg
Doporučuji
Ráda bych tu sdílela jeden prožitek s Baladharou. Setkání s ním je pro mě vždy velmi intenzivní, hluboký a transformační prožitek. Je v mnoha ohledech mým učitelem a jeho podporu cítím i když je On na druhé straně zeměkoule... a za to jsem velmi vděčná... tedy zážitek z cyklu Blízké setkání jiného druhu
Před 2 roky jsem procházela velmi složitým obdobím. Moje fyzické, emoční i energetické tělo bylo na hlubokém dně, v totálním bahně, kdy máte pocit, že dýcháte jen pomocí brčka, vystrčeného nad hladinu temně hnědé hmoty, olepené kolem vás.
Ležím v posteli a je mi nepopsatelně špatně. Bohužel mé okolí ke mně poslalo tolik věcí či vět, které nebyly moje, ale ať pouštíte, jak umíte, tak do srdce se to zaseklo velmi intenzivně. Fyzické tělo bolelo všude a stav, který občas po zatím užívané léčbě mám, kdy žaludek bolí, chce se vám zvracet, objímáte kýbl a nevíte kdy to půjde ven mě prostě potkává. Ležím pod peřinou, jsem zoufalá a brečím, protože už nemůžu… Prosím si o pomoc „tam nahoru“, obracím se k Baladharovi /tehdy ještě Svámímu/, aby mi pomohl… modlím se… toužím po úlevě… minuty se vlečou nekonečně dlouho a já fakt už nemůžu… Najednou mi před vnitřním zrakem jede film. Nevím, zda je to fantazie či vize, ale uklidňuje mě to… Jsem na požehnání, klečím před Svámím, na hlavě mám zvon… vidím ty hluboké, laskavé a láskyplné oči… a pak mi ukazuje ať si kleknu kousek za něj, což jsem fyzicky nikdy nezažila. Ale pokud někdo potřeboval větší podporu, tak tam vždy, po jeho boku místo bylo. Je mi alespoň po duši najednou velmi příjemně. Cítím určitý vnitřní klid. Nevím, co jsem to zažila, ale bylo to krásné. Asi po 10 minutách se v okolí bolavého žaludku, jako když šlehnete proutkem, ozve takové „CINK“. Všechno mizí, tím myslím opravdu všechno… bolest žaludku, nevolnost, intenzivní pocit na zvracení… to co někdy trvá celé odpoledne, tam najednou není… úleva je nepopsatelná jak v těle fyzickém, tak emočním. Znova pláču, ale tentokrát jinak. Zoufalství se změnilo na obrovskou vděčnost za prožité… změnilo se na Lásku, klid, vnitřní mír…úsměv a slzy se mísí do jednoho... jsem v Božské náruči, vím, že na to všechno nejsem sama a vyčerpáním usínám…
Veškeré události s Baladharou najdete na mamenka.cz.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one